Podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich se jednáním rozumí i:
takové jednání, které pachatel nebyl povinen strpět
opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu nebo úředního rozhodnutí, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat nebo vyplývala-li jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání nebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměrů povinen
takové konání, které byl pachatel povinen snášet